Půjčovna psí lásky

Živnost jako každá jiná

Taková zpráva může vzbudit rozporuplné reakce: pro všechny potenciální klienty se půjčovna psů může jevit jako bezvadný nápad, pro lidi, kteří už svou touhu po psovi naplnili jeho opravdovým vlastnictvím, jako cynismus první třídy.
Zkoušeli jsme najít ve vyhledávačích podobnou službu u nás v republice. Jak se zdá, takový nápad tu ještě nikdo neměl. Je otázkou, jak by byla živnost tohoto druhu ošetřena právně, co třeba pojištění zvířat… Jak by asi vypadala smlouva o zapůjčení věci, co v případě ztráty nebo poškození? Může se věc zaběhnout? Jak zvířeti zajistit poučenou a odpovídající péči? Kdo ponese zodpo- vědnost za případnou škodu nebo dokonce zranění způsobené psem, a kdo náklady na léčení, pokud se psovi nedbalostí klienta stane úraz? Co udělá s povahou zvířete režim ustavičné výměny dočasných pánů? Jak vysoké by musely být záruky, resp. finanční zálohy, aby se pes do útulku včas a v pořádku vrátil? A lze vůbec klientovi dopřát radost ze psa, který bude sedět u dveří a toužebně hledět na kliku?

Útulkopůjčovny?

Taková půjčovna, která bude disponovat dejme tomu třiceti psy, by se nejspíš musela řídit zákonnými nařízeními pro velkochovy, veterinárním zákonem, místními vyhláškami, podléhat kontrolám hygieniků, mít zvláštní režim pro nakládání s odpady - a pokud možno žádné sousedy… a tak jediné, co by snad bylo možné, by bylo přidružit půjčovny ke stávajícím soukromým psím útulkům. Který z nich by nepotřeboval potřebnou finanční injekci…? Lidé provozující podobná zařízení jsou navíc již dlouhou praxí v oboru psychicky zocelení, prošli si fází, kdy by si vzali každého psa domů a snad by jim nebylo zatěžko vzdávat se (třebas dočasně) každodenně některého svého svěřence.
Půjčování bezprizorních psů mi připadá taky daleko lidštější než pořizovat si psy jen za účelem jejich půjčování. A protože zájem o službu u nás ještě nikdo nevyzkoušel, co se psy v případě, že podnikání tzv. "nepůjde"?

Půjčovací pes

Každý pes není vhodný k půjčování, to vědí všichni chovatelé. Psí útulky testují povahu všech svých zvířat, aby je zodpovědně mohly nabízet k adopci, takže proč výsledky psychotestů nevyužít i do výpůjčního katalogu… Útulková zvířata jsou kastrovaná, což by bylo zcela jistě kladem i pro potřeby půjčování. A samozřejmě, každý zájemce by si měl půjčovat psa i fyzicky "na míru". Otázkou je, jestli by spíše kritériem pro některé z nás nebyla módnost – a jak by šli "na odbyt" neatraktivní kříženci, kteří v útulcích převažují.

Možná mají Japonci všechny morální otázky vyřešené. Pro Středoevropany je však myšlenka půjčování zvířat poněkud zvláštní.

Zdroj: http://casopis.planetazvirat.cz